Je mi líto, že se ozývám až teď, i když jsem doma z Anglie už od pondělka.
Je mi líto, že se ozývám ještě ke všemu s tak krátkým článkem.
Je mi líto, že jsi umřel.
Ne.
Sere mě to.
A je mi to líto.
Děda je mrtvej, abych byla přesná. Už druhej, z matčiny strany, ale na tom nesejde.
Vzhledem k tomu, že je to jeden z velmi mála lidí z rodiny, které mám vůbec ráda a nejspíš jediný, koho jsem měla ráda vždycky, po celou dobu téhle podivné existence, myslím, že je skutečnost, že jsem v háji, docela pochopitelná.
Totiž. Teď už je mi... trochu líp, myslím. (Dokonce jsem odehrála celé přehrávky bez chyby. Měl na nich být.) Ale zítra je pohřeb a já absolutně počítám s tím, že se zase sesypu. Měl příliš dokonalý smích.
Tak... vás poprosím jenom o trochu času, než seženu víc čokolády.
(I když on radši buráky.)
"Jestli ti chci něco říct, tak ať to příště uděláš líp, se mnou, tohle bylo fakt pitomý. A klidně by ses mohl narodit blíž mě, víš co, nemusíme být příbuzní, můžem být dost dobře taky kámoši. A já třeba budu kluk."
Uff. Nikdy nevím, co v podobných situacích říct, protože mi nikdo nikdy nezemřel, takže 'soucitím s tebou' by byla lež - netuším, jaký pocit to je. Nicméně, je mi to líto. Časem to jistě přejde...
OdpovědětVymazatto mě mrzí..to je nejhorší, když ztratíme někoho, koho jsme měli tak moc rádi a záleželo nám na něm..čas to trochu zmírní, ovšem bolest a místo po nich nám zůstane. snad bude brzy líp, kamarádka čokoláda ráda pomůže :)
OdpovědětVymazatAch drahá, to mě mrzí... Taky mi teď umřel někdo v rodině, i když ne v blízkém kruhu...
OdpovědětVymazathttp://24.media.tumblr.com/tumblr_mas90yBKKq1r2efsco1_400.gif
Je mi to líto..