Info:

Nikdy se nic nezmění.

tohle je odpaďák
reklamace nepřijímám

Pokud máte přání/nápad na povídku, NÁVRHY jsou tu stále pro vás
(počítejte ale s tím, že píšu strašně p o m a l o u č k u ...)

pondělí 17. června 2013

#Objevování neznámých umělců

Zdravím, dětičky, stal se zázrak kouzlo a já jsem zase tady.
Mám se skvěle, díky za optání. (ha. ha. ha.) Já vím, že jsem se dlouho neozvala, pardon. Ale vážně se mám krásně. Zrovna si tu baštím zelené jablko (jiná nejím), což je polovina mého oběda (tu druhou tvoří čokoládové cornflakes s mlékem.... hehe) a je to strašně fajn a venku svítí sluníčko a i když je to takový hnus (chápejte, umírám vedrem už při dvacítkách), mám radost. Asi jako Pollyanna. Mám radost, protože ostatní lidé mají radost, že přichází léto. Vlastně už je tady. Zrada.

A akorát si tu poslouchám tohle:
a vůbec, ten kluk je úžasný, najděte si jeho nejnovější album :3 (The Last Fleck Of Life) Taky dělá hudební doprovod (kytara) své sestře, která zpívá covery, vypadá jako taková něžnější forma Lany Del Rey a taky tak zpívá a miluju její verzi Smells Like Teen Spirit.
To nemá být nějaká pitomá reklama, jenom je prostě oba dva miluju, Matta asi i trochu víc, a chtěla jsem vám o nich dát vědět. Vždycky mám strašnou radost, když na někoho, jako jsou oni dva, narazím, protože je úžasné vidět, jak i někdo, kdo musí chodit do školy a do práce a není slavný, něco takového dělá, protože ho to prostě baví a protože chce. A taky je to zase něco jiného a já si svým způsobem to, že jsem jediná ve svém okolí, kdo je zná, nějakým způsobem užívám.

To je taky důvod, proč mám tak ráda blogery. Nejdou ovlivnění tím, co chtějí ostatní, píšou, kreslí, malují, vyrábějí a celkově tvoří si, co sami chtějí a co je baví, nezařazují se do žádného stylu a nezařazuje je tam někdo jiný a většina z nich dokáže snést a hlavně ocenit konstruktivní kritiku. A spousta těch lidí ji umí nejen přijmout, ale taky samo vytvořit.

Patláme si ve svých světech
a
patláme si svoje světy
(šťastně)

3 komentáře:

  1. Matt Lungley (snad si to pamatuju dobře) mi trošku připomíná Girls (to je kapela, kde hrajou dva muži a jsou naprosto negooglitelní). To je dobře! Cool totiž.

    Tvé jablko a čokoládové užjsemzapomnělaco mi připomíná moji první odpolední svačinu z pěti. Jak to můžeš mít na oběd? Kde je deset chodů, hm?


    Ano, na blogerech je spousta věcí krásná, že jsou sví. A někteří taky ne. A někteří jsou Lady Vanilka. Cheche

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haha, pamatuješ, máš dva zmijozelské body a červené lízátko! Zkusím je vyjůtobovat. (jejich název mi v poměru k členům připomíná tři sestry, ééé)

      Většinou mám teplou večeři... tak jednou dvakrát do týdne, eeehehehe. Ale já něco jím pořád, jenom po strašně malých porcích, že se to nedá nazvat ani svačinou.

      Hm, lidé jako Lady Vanilka... asi tak: dnes byly všechny holky po těláku asi jako "Oh bože, já jsem tak zpocená, že se mi úplně rozmazala řasenka! Vypadám jak debil!" ... Hif jenom vykřikla "Bitch please" a oblečená naběhla do sprchy, bo nikdo neměl ručník.

      Vymazat
  2. Omlouvám se, že jsem zmizel!
    Musímříct, že jě zaujal, i ta jeho sestra. Těch nový interpretů je teď nějak moc. Nějak to nestíhám sledovat.
    Blogeři jsou dobří líde (ne vždy). Tedy aspoň myslím, ikdyž ne vždy podle "písání" se to dá poznat.
    btw. Kdy bude povídka, o kterou jsem si napsal? :P

    OdpovědětVymazat